Karel Pihal
Ïðèïåâ:
Ïàäàò çâåçäèòå.Åäíà äîñòà ñòðàííà
íà ìèëàòà â ñêóòà ñå ñïðÿ
Áåøå ãîðåùà ,ïëàòà ìèãîì ïëàìíà,
ðîêëÿòà íîâà ñå ðàçãîðÿ.
1.
Ìèëàòà âèêíà:”Ïîìàãàé ìè ñ íåùî
Íå ñòîé òàêà êàòî êàìúê.
Íà ðúöå ÿ ïîíåñîõ êúì ðåêàòà îòñðåùà
äà èçãàñÿ òîçè ïëàìúê.
Ïðèïåâ:
Ïàäàò çâåçäèòå.Åäíà äîñòà ñòðàííà
íà ìèëàòà â ñêóòà ñå ñïðÿ
Áåøå ãîðåùà ,ïëàòà ìèãîì ïëàìíà,
ðîêëÿòà íîâà ñå ðàçãîðÿ.
2.
È îò çâåçäàòà òÿ ïî÷íà äà ñòåíå,
êàòî êàìèíêà îò äâå ñëúíöà
Ñúñ çúáè è íîêòè âïè ñå âúâ ìåíå
àç ïúê â íåéíèòå ðàìåíöà.
Ïðèïåâ:
Ïàäàò çâåçäèòå.Åäíà äîñòà ñòðàííà
íà ìèëàòà â ñêóòà ñå ñïðÿ
Áåøå ãîðåùà ,ïëàòà ìèãîì ïëàìíà,
ðîêëÿòà íîâà ñå ðàçãîðÿ.
3.
Ïîä òàâàí íåáåñåí è íàä çåìåí ïîä
 òîâà ïîæàðèùå èçãàðÿõìå
Àç â íåÿ, òÿ â ìåí, äâå êàïêè â çàáàâåí õîä
-ïî ïåðâàçà ñëåäà îñòàâÿõìå.
Ïðèïåâ:
Ïàäàò çâåçäèòå.Åäíà äîñòà ñòðàííà
íà ìèëàòà â ñêóòà ñå ñïðÿ
Áåøå ãîðåùà ,ïëàòà ìèãîì ïëàìíà,
ðîêëÿòà íîâà ñå ðàçãîðÿ.
 êúñíàòà âå÷åð ñ íàñ â òúìíèíàòà
áëÿñâà â î÷èòå ïëàìú÷å
Ïðåäè çàñïèâàíå òúðñèì çâåçäàòà:
âå÷å ñòóäåíî êàìú÷å.
R: Padaly hvězdy a jedna z nich slítla
mé milé přímo do klína,
jak byla žhavá, tak sukně jí chytla,
a od sukně celá roklina.
1. Má milá křičí: pomoz mi přece,
nestůj tu jako z kamene,
tak jsem ji rychle odtáhl k řece
z dosahu toho plamene.
R:
2. Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
R:
3. Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:
R: Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek
http://www.youtube.com/watch?v=yB3Yv-Jd128